Nejlepší poměr na výkon co jsem měl

Nadpis může být trochu zavádějící, ale pravdou je, že v tomto blogu budeme hovořit o webhostingu. Pro ty, které tato téamtika nezajímá vůbec napíši příště třeba zajímavější článek. Faktem je, že se prostě člověk nemůže zavděčit všem. Nicméně pokud kdokoliv z Vás bude někdy řešit, kam umístit blog, nebo e-shop či třeba bude zakládat firmu a dělat web, mohou se Vám moje poznatky hodit.

Možností výběru hostingů je opravdu nepřeberné množství. Pár jsem jich už vyzkoušel a mohu Vám říci, že jsem si občas prošel pěkným hostingovým bahnem. Ne proto, že by některé hostingy nefungovaly jak by měly. To zase v dnešní době říci nelze. Fungují a docela i dobře (alespoň pro jednodušší stránky), ale nastavte si na nějakém noname hostingu něco. Pro mě osobně je i důležitá možnost zaplatit online, protože a to se musím přiznat, mojí slabou stránkou je netrpělivost. Rozhodnu-li se pro něco, chci to hned.

Čili rozmyslet, zaplatit a už aby to bylo. Mnohé společnosti nabízející webhosting, však nabízí pouze převod na účet (když se rozmyslíte o víkendu a jste stejně nedočkaví jako já máte smůlu), a to je pro mě jakožto rozmlsaného, nedočkavého spotřebitele, vážně problém.

Čili moje kritéria jsou kvalita, cena, administrace „user friendly“ a možnost zaplatit a mít věci hned. No když to tak po sobě čtu není toho málo. Nicméně mohu z vlastní zkušeností doporučit cca 2 hostingy, které vše splňují a to sice WEDOS a Savanu. Wedos má administraci opravdu promakanou a tím si mě získal. Navíc pravidelně mívají slevy 50% na webhosting a doména pak stojí pár kaček. Vychází tedy nejlevnější a je to skvělý start.

Savana nenabízí tak promakanou administraci (leč vše potřebné tam najdete), ale zase má lepší webhostingové resp multihostingové parametry již v nejnižší sazbě. Nadruhou stranu tam se možných akcí a slev nedočkáte tolik. Nadruhou stranu, pokud plánuji něco trochu náročnějšího Savana asi bude lepší volba.  Nadruhou stranu Wedos u mě prozatím boduje se vším všudy :). No koneckonců rozmyslete se sami.

Proč jsou tak drahé šperky z chirurgické oceli?

Drazí přátelé něco Vám povím. Koupit ženské dárek opravdu není žádná sranda. Nadruhou stranu asi Vám tu nyní nepíši nic nového pod slunce. Nedávno jsem měl naprosto šílený ale chválihodný (doufám v to) nápad. Potěšit zcela náhodně přítelkyni nějakým šperkem. Nakonec jsem toho litoval, ale nepředbíhejme.

Přítelkyně je hodná…uklízí, vaří prostě prototyp skvělé ženské. Ano má své chvilky a vlastně se tomu občas nedá říci ani chvilky, ale žít se mnou není také žádný med. Je to prostě ženská, má své výkyvy, zcela běžné tomuto lidskému druhu :-). Rozhodl jsem se ji potěšit a tak trochu ocenit za její píli a vybrat ji dárek, který ji potěší skoro nejvíce (no zájezd na Maledivy fakt kupovat nehodlám). Nějaký ten šperk. Předem jsem si vše promyslel, co vybrat a kde bych to mohl i najít.

Náušnice z chirurgické oceli jsou již všední, náramků taky, ale řetízky a přívěsky, tam jsem našel určitou díru v její jinak relativně, množstvím, bohaté šperkovnici.

Nelenil jsem a vyrazil do víru nákupů v jednom místním obchodním centru. Nevěřil jsem však vlastním očím, když jsem procházel od jednoho stánku k druhému a uviděl ty ceny. Opravdu za chirurgickou ocel (všechno stříbro ji po chvíli zčerná) chtějí tolik peněz? Vždyť je to nerezovka. Né, že bych chtěl někoho odratit to ne. Má své výhody, ale cena jako stříbro x 2 = nákupní centrum. Tak jsem zděšen dojel domů a nevěříc místním cenám se prozhlédl po internetu. Prošel několik webů, 3x zavřel notebook kvůli probíhající přítelkyni (musím vše pečlivě utajit). Dodám, že bylo nutné  zapít ráše na bolení hlavy jelikož vybrat něco je opravdu za trest.

Nakonec jsem vybral mezi pár přívěsky z chirurgické oceli. Jenomže aby to samozřejmě nebylo tak jednoduché, tak po dlouhém vybírání přívěsků přišel čas vybrat nějaký řetízek z chirurgické oceli. Čili další hodina vybírání dle tloušťky vzoru. No masakr. Nakonec jsem to zkompletoval a zjistil jsem, že opravdu jsem docela ušetřil oproti nákupnímu centru. Ale chápu to..nájem, personál. Někde se to projevit musí. Nadruhou stranu pořád nechápu, proč je tak chirurgická ocel drahá. Pořídil jsem díky jejím hypoalergenním vlastnostem, ale ten našedlý kov…

Vzpomínáte na bezstarostné období jménem studie?

Nedávno, když jsem jel v autě a musím přiznat, že jsem měl po čerstvém telefonátu se šéfem jsem si vzpomněl, jak krásné bylo studovat. I když jsem to tehdá bral jako vrchol svých starostí, dnes lze s naprostým klidem říci, že to žádné starosti nebyly. I když..

Vezměme to kolem a kolem…Studování mělo také svá úskalí. Museli jsme dostudovat. Kde by nás přijali beze školy? Alespoň tak nám to vštipovali naši drazí rodiče. Čili museli jsme se učit i když nás to vůbec nebavilo a nechtělo se nám. Nadruhou stranu je to vlastně „škola života“. Život totiž není jen to co chceme, ale také to co musíme. Stejně tak jako demokracie jsou práva a povinnosti. Leckdo si demokracii plete s volností.

Každopádně pravidelné docházení, strest , když učitelé koukali do svého zápisníčku se jmény a hledali svoji oběť, která jim možná něco u tabule řekne.. No bývaly to ale časy. Nicméně, když se nepodařilo, dostali jsme šanci příště, měli jsme na to celého půl roku. Ale v práci? Zaměstnavatelé dělají často z lidí blbce (a někteří lidé dělají blbce ze zaměstnavatelů), ale pětku si dovolit nemůžete! Musím však dodat, že znelíbit se zaměstnavateli je stejné jako učiteli. Když chce, tak si na Vás smlsne.

I když úvod článku mohl znít, že na školu vzpomínám opravdu rád ( a byly tam krásné momenty přes špatný kolektiv), je nutné poukázat na obě strany mince. Ano, výplata nám docházet nemusela, rodiče nás živili a prostor pro kalbičky tu byl veliký. Druhá strana mince je velmi subjektivní. Ale od toho je to blog. Já nikdy na alkohol moc nebyl, i když večírky se ženami mě značně bavily.  Čili tento bod výhody studentských let je pro mě nepodstatný. Nikdy jsem nebyl (nebo v to doufám) darmožrout. Nechodil jsem k rodičům s otevřenou dlaní. Pokud to nebylo nezbytně nutné, nechtěl jsem po nich ani korunu. Když jsem začal zdárně neúspěšně studovat vysokou školu, našel jsem si brigádu. Za veškeré studijní potřeby jsem nechtěl po ridičích ani korunu. Dodnes jsem je nikdy o peníze nepožádal a pokud to nebude nezbytně nutné, neudělám to. Zastávám heslo, že co si kdo neudělá, to nemá. Nezáviďte proto, neříkejte povoláním syn a dělejte vše proto, aby jste mohli být na sebe pyšní.

 

Kam se vydat v tuto nejistou dobu na dovolenou?

Znáte to, léto je v plném proudu a lidé přemýšlí, jaká ta levná dovolená u moře bude nejlepší. Vlastne v tuto dobu už je pozdě na rozmýšlení. Ale kam letět v tuto nejistou dobu? Každý den pročítám novinky a dozvídám se o nových a nových atentátech. Aby to bylo pochopeno správně, nejsem žádný strašpytel a panice nepropadám, ale nutně riskovat také nepotřebuji. Jenomže do toho otravuje moje ženská, že by ráda někam k moři. Rakousko a cestování po naší krásné zemi ji prostě nestačí. Válet se na pláží posrkávat koktejl a večer se procházet městem cizí kultury. Jó to je to pravé pro ně. Nadruhou stranu se pořád ptám. Kam se vydat a přitom být v klidu, že do Vás někdo nenajede kamionem jako ve francouzské Nice. Lidé se tam bezstarostně také šli bavit, resp podívat na vyhlášený ohňostroj. Koho by toto zrovna napadlo? A destinace jako maledivy apod. jsou značně finančně náročné. Jisté je vyhnout se Německu a Francii. Tam je teď docela humbuk a netřeba tyto vyspělé země navštěvovat. Chorvatsko a Itálie již pro nás není taková výzva.

index

V Tunisku se mi velice líbilo, moc jsem si tam odpočal i když pár arabáčů mě dosti štvalo. Nadruhou stranu svůj bubínek od tama mám a je to jedna z nejcennějších „relikvíí“ co jsem si kdy z dovolené odnesl… Nicméně proč dráždit hada bosou nohou.

No nakonec to dopadne tak, že nikam nepoletíme, protože dovolenou již stejně nemám, resp je vybraná dopředu. A tak pro všechny, kteří nevědí, nevěděli stejně tak jako já doporučuji Rakousko. Viděl jsem fotky a vypadá to luxusně. Recenze obecně jsou na veškeré destinace v této zemi dosti kladné. Zejména si pochvalují čístotu, takže jsem zvědav. Prozatím jsme byli v Jeseníkách a na chatě. No žádná sláva vím. Ale lepší než koukat z okna nemyslíte?

Příběh podnikání, aneb když si myslíte, že máte to nejhorší za sebou.

Jelikož organizace festivalu je také podnikání, tak vy, co s organizací máte zkušenost víte, že vymyslet akci je sice pro někoho vrchol úspěchu, ale je to vlastně jen začátek dlouhé a trnité cesty. Platí to však nejen pro organizátory kulturních akcí. Platí to úplně pro všechny podnikatele.

Mám známého, který mi líčil vše čím si prošel a přišlo mi to jako zajímavý námět pro pro můj blog. Ale pojďme na to postupně.

Začalo to kdysi dávno nápadem podnikat. Dokonce to začalo klišé typu, chtělo by to podnikat ale v čem? Takto se to táhlo nějaký ten rok, až jej jednou zaměstnavatel naštval natolik, že se rozhodl učinit velký krok a svůj vrchol úspěchu. Založit si živnostenský list. Poté co vyšel z živnostenského úřadu se cítil jako král světa. Vše si založil a teď už ho „jen“ čeká založit web, naobjednat zboží, naskladnit jej a čekat na objednávky. Jak si myslíte, že to dopadlo? Web založil, název vymyslel, zboží naobjednal, udělal si logo ( je docela všeobecně zručný), naskladnil a čekal…a ono nic. Objednávky nepřicházely. Nebo přišly řádově v jednotkách za měsíc. Čím to říkal si? Zboží mám, levné je. V čem je problém? A právě tady začala dlouhá, předlouhá cesta podnikání. Cesta marketingu, neustálého vylepšování a vymýšlení…. Zboží sice bylo, leč nijak konkurence schopné, ale nebylo vidět. Porovnávače zboží v jeho segmentu neměly tu správnou váhu. A v té chvíli poznal / musel poznat ono známé SEO. Jedná se o optimalizaci webu, popisků pro vyhledávače. Tam byl zakopaný pes. Návštěvnost webu bylo nuzná, lidé se nemohly o zboží ani dozvědět. Bylo nutné kompletně přepsat názvy, popisky, pochopit principy. A tady přišla ta myšlenka a uvědomění. Založit si web, oprávnění apod je jen začátek dlouhé cesty. Vlastně se nejedná ani o start. Vyrazíte až ve chvíli, kdy pochopíte vše, co s podnikáním resp. e-shopem souvisí.

Co vše obnáší pořádání fesťáku – 2.díl

 

V předchozím díle jsme probrali organizační stránku, včetně základního položení kamene festivalu. Nyní se pojďme podívat a zamyslet se nad termínem. Jedná se o vůbec jeden z nejdůležitějších faktorů. Datum fesťáku rozhodne (mimo jiných faktorů) kolik lidí se zúčastní. Věřte, že festivalů je mnoho a nejen jich, takže konkurence je veliká. Proto je nutné se podívat, jestli se nám datum nepřekrývá s nějakou jinou velkou akcí. Také je nutné se vyvarovat stejnému místu. Resp, konat v lokalitě s předchozím festivalem akci můžete. Ale neměla by být brzy po ní. To by Vám tam opravdu mnoho lidí nedorazilo. Dejte si také načas. Plánujte hezky dopředu, ať lidé mají čas si koupit vstupenky a vy máte čas na reklamu, dojednávání apod. Zvláště dojednávání reklam a technického zázemí zabere mnoho času. Kontaktujte novinky, webové stránky, které se zabývají informováním o festivalech, místní rozhlas, rádia…prostě vše co Vás napadne. Připravte se, že se mnoho věci změní a zvrtne…nalajnovat to prostě nepůjde. Co se data týče, řekli jsme si dva aspekty, kdy nemá fesťák smysl dělat. Dalším je datum samotné. Pokud festival bude na začátku prázdnin, kdy lidé odjíždí na dovolené…no jakou účast asi můžete čekat?

Takže si dejte pozor na datum v těchto třech bodech:

  • nekonají se jiné velké festivaly ve stejné datum?
  • nebyl nejaký festival ve stejné lokalitě nedávno?
  • nezamýšlím konat akci v době, kdy většina lidí bude pryč?

Dále je třeba vybrat vhodné místo či prostor. Pro konání akce je dobrý uzavřený prostor. Máte jistotu, že i když bude špatné počasí, lidé dorazí. Pokud pořádáme openair festival, počasí může být velkým rizikem. Dále si rozmyslete jestli chcete konat festival na známých ověřených prostorech, nebo si chcete najít zcela nové místo?

Zvažte rizika…pokud je to venku, musím oplotit prostor, zajistit více hlídání a riziko špatného počasí. Openair ale má své kouzlo.

Vnitřní festival je riziko poškození interiéru, velké zaneřádění, nemusím sehnat pronájem sálu atd atd. I když možných komplikací je více než dost, jedná se o velmi cennou zkušenost. A ten pocit zadostiučinění pak stojí za to..

festival1

 

Co vše obnáší pořádání fesťáků

Mnoho lidí navštěvuje kulturní akce. Oblíbenost festivalů je v ČR veliká, zpravidla bývají několikadenní. Léto je takových festivalů plné. Nabízím nyní pohled organizátora, tedy co všechno člověk musí zvážit, vytrpět než se takový fesťák zorganizuje. Trochu jsem se inspirova, takže pojďme se na to podávat blíže.

  • V první řadě je třeba si dát dohromady v jakém duchu bude akce probíhat. Jestli nám jde jen o poslech (většinou ano), nebo budeme bavit lidi i nějakou paralelní zábavou (doprovodný program). S tím je logicky spjatý i věk. Nebudeme v doprovodném programu vysílat staré filmy, když chceme nalákat mladé návštěvníky. Jakmil si toto uvědomíme jdeme směle dál. Kolik lidí chceme na fesťák nalákat a na jak dlouho? Pokud jste nováček v tomto organizování, máte se o koho opřít? Jaký bude rozpočet?

Toto si musíme zodpovědět dříve, než uděláme první praktický krok. Počítejte s tím, že se vše stejně postupně změní, ale představa a jakýsi základ na čem stavět musíte mít.

Jakmile si toto dáte dohromady, je třeba si promyslet, jak to celé uskutečnit. Sami to nezvládnete, pokud máte přátelé zapálené jako vy, je to jen dobře. Nepočítejte s tím, že začnete organizovat festival na profesionální úrovní. Na co ale nesmíme zapomenout je domluvit stánky, nějaké hlídače…no začíná se nám to komplikovat že?

Nicméně, pokud máte přátelé je nutné přerozdělit práci. Nemůžete všichni dělat všechno. Jeden ať zajišťuje reklamu, druhý technickou stránku. Nezapomeňte rozdělovat efektivně. Pokud má někdo blíže k reklamě, nedávejte mu zajišťování technické stránky. Mějte určitou odpovědnou osobu nad celým festivalem. Nemusí být však jedna a počítá se s tím, že jí budete i vy .

Nezapomeňte na jedno. Zdarma Vás nikdo nic nedá a určitě se budete muset trochu zadlužit. Nadruhou stranu věřte, že kdyby to bylo zdarma, tak je festivalů jako hub po dešti.

festival-7th-sunday

Minikvas ročník 2009

Hodokvas v roce 2008 se konal ve slovenských Piešťanech. Účastníci mohli být potěšení Cypress Hill a Sexy Pistolama v hlavní roli. Přesto všechno nebyly naplněny představy pořadatelů. Proto se rozhodli své maximální úsilí věnovat odnoši (dceřiné akci) známé pod názvem Minikvas. V roce 2009 se konal druhý ročník tohoto relativně úspěšného festivalu, který se konal na koupališti v Modre, kde koneckoncu Hodokvas kdysi začínal. Vystoupení na této akci zaštítilo přes 30 kapel. Velkým tahákem akce bylo beatboxové sdružení Bauchklang. Zajímavostí této skupiny je, že při vystoupení nepotřebují absolutně žádné nástroje. Dále jsme mohli zahlédnout electro-ponkovou skupinu Dead Sexy Inc. Jednoznačně nejzajímavější byl Horkýže slíže dále jednoznačně Čechomor a také Vypsaná fiXa. No byl to nášup, oproto minulému ročníku co myslíte? Dále jsme mohli vyzkoušet mnoho zatancovat si na popud mnoha DJů. Jak již bylo zvykem i v minulém ročníku, bylo připraveno přes 20 alternativnách filmů, které promítalo místní kino až do rána. Fanoušci si velice pochvalovali výborné občerstvení a hlavně 4 druhy piv, skvělé zákusky ráno a tisk. Samozřejmě jako minulý rok jste mohli jít volně do bazénu. Vstupenky stály zhruba 520kč. Otevření bylo 20.8 v podvečer a Metroclub Stage to rozjel na plné obrátky.

2962_big

Minikvas ročník 2008

V roce 2008 se konal hudební Festival Minikvas. Konal se konkrétně v areálu koupaliště ve slovenské Modre. Nejedná se o nijak zvlášť velký festival spíše naopak. Byla to menší hudební akce, kde jsme nemohli najít nijvak velké hvězdy. Náklady na festivaly jsou nezměrné a konání je často spíše charitativní akce. Nicméně přesto všechno jsme mohli spatřit několik velmi zajímavých interpretů. Byly mezi nimi i některé Vaše oblíbené skupiny? Výhoda festivalu byl nonstop bazén, ve kterém jste se mohli ochladit zcela zdarma. To musela být party že? Dále se také projektovaly alternativní filmy a mohli jste narazit na nějaké ty ochutnávky modranského burčáku.